Čínská vláda v posledních letech neustále posiluje výstavbu Ekonomického pásu podél pastvin Hedvábné stezky. Jako hlavní město autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko a perla pastvin Hedvábné stezky by město Chöch chot mělo hrát významnější roli při rozvoji Ekonomického pásu podél Hedvábné stezky. V posledním rozhovoru s novináři Yuan Hui a Yang Cheng z deníku China Daily starosta města Chöch chotu Qin Yi sdělil své názory.
Mohl byste nám objasnit roli Chöch chotu na Hedvábné stezce z historického a kulturního hlediska?
Během svých návštěv středoasijských zemí v září roku 2013 vyzval čínský prezident Si Ťin-pching ke společnému rozvoji Ekonomického pásu podél Hedvábné stezky. Pás a Stezka jsou dvě významné iniciativy Číny za účelem prohloubení reforem a otevírání se světu a rozvinutí diplomacie ve vztahu k sousedům. Byly zapsány do dokumentů 3. pléna 18. ÚV KS Číny, Setkání k diplomacii ve vztahu k sousedním zemím a Ústřední ekonomické pracovní konference, a byly nadšeně přijaty doma i v zahraničí.
Jako jeden ze čtyř ekonomických pásů podél Hedvábné stezky je ekonomický pás pastvin nejenom mostem spojujícím východní a západní kulturu, ale také připojuje jižní část Velké čínské zdi a oblast pastvin v severní Číně. Proto pastviny hrají klíčovou roli v urychlení prosperity vzniku moderní Hedvábné stezky.
Před více než 2000 lety podnikaví a odvážní lidé na eurasijském kontinentu vytyčili několik obchodních cest spojujících významné civilizace napříč Asií, Evropou a Afrikou. Tyto cesty byly dalšími generacemi souhrnně nazývány Hedvábná stezka. I přes konflikty a války v Eurasii doprava po Hedvábné stezce se zvuky zvonců na krku velbloudů a nekonečný proud karavan a lodí nikdy zcela neutichly. Doprava a technologie byly tenkrát nerozvinuté, ale nic nezabránilo obchodníkům, mudrcům, vzdělancům a vyslancům podniknout náročné cesty přes pohoří a řeky a s ohromnou houževnatostí a odvahou prozkoumávat Hedvábnou stezku. Pro velké i malé země podél těchto cest byla Hedvábná stezka značným přínosem. Čína se od ostatních zemí mnohému naučila, a stejně tak ostatní země od Číny. Takové vazby vzájemného propojení podél Hedvábné stezky umožnily výměnu zboží, znalostí, osob a idejí, podpořily hospodářský, kulturní a společenský pokrok v různých zemích, usnadnily dialog a integraci odlišných kultur a zanechaly po sobě skvělé kapitoly v dějinách lidstva.
Ve 21. století, v době, kde převažují témata míru, rozvoje a spolupráce, ale kdy stále existuje komplexní mezinárodní a regionální situace, se Hedvábná stezka stala o to důležitější a cennější jako symbol míru, spolupráce, otevřenosti, tolerance, vzájemného učení a vytrvalosti. Pokud naši předkové před dvěma tisíci let k sobě dokázali přistupovat s respektem jako rovný k rovnému, pracovat pro vzájemný prospěch a povznést se nad příležitostné nepřátelství, je pro nás o to naléhavější nutností uchovat toto nedocenitelné dědictví. Pro mezinárodní společenství je o to větší nutností inspirovat se duchem starodávné Hedvábné stezky, aktualizovat jej, vdechnout mu větší dynamiku, uvědomit si jeho hodnotu v této nové době, a tím pro lidstvo vytvořit nové materiální a kulturní bohatství.
Chöch chot je jedním z míst zrodu čínské civilizace a má 2500 let dlouhou historii. Toto město se v dynastii Qin (Čchin, 221-206 př.n.l.) nazývalo Yunzhong, v dynastii Severní Wei (386-534 n.l.) toto starobylé město bylo přejmenováno na Shengyue a v dynastii Liao (916-1125) na Fengcheng.
V průběhu šestého roku vlády Longqinga (1572) za dynastie Ming (1368-1644) toto město získalo jméno Chöch chot (Hohhot) a začalo rozvíjet svůj obchod s Mongolskem.
V roce 1739 v průběhu vlády císaře Qianlonga z dynastie Qing (Čching, 1644-1911) vláda posílila výstavbu tohoto města a podpořila vývoj obchodu s Mongolskem. Hohhot se stalo klíčovým obchodním městem a významným uzlem přepravy důležitých komodit.
Z kulturního hlediska je Hohhot místem, kde se mísily pastevecké a zemědělské kultury. Nachází se v nedotčené a nekonečné zemi pro pasení ovcí a dobytka, jak je uvedeno v proslulé čínské básni Shulege. Chöch chot byl v historii uzlem obchodu s hedvábím a čajem. Byl také významným kulturním centrem s prosperující kulturou chrámu Zhaomiao, unikátním stylem buddhistických chrámů a byl domovem mnoha etnických skupin, jejichž kultury se zde vyvinuly a mísily a dodnes dosáhly harmonické koexistence a vytvořily bohatou a jedinečnou kulturu pastvin. Můžeme tedy vidět, že Hohhot na pastvinách Hedvábné stezky hrál velmi důležitou roli.
Mohl byste nám vysvětlit cíle a význam konání Mezinárodního fóra pro komunikaci a spolupráci podél pastvin Hedvábné stezky?
Za prvé se zaměřujeme na studium a objevování pestré kultury pastvin. To městu Chöch chot umožní stát se mezinárodním centrem kultury pastvin.
Toto město je domovem celkem 41 etnických menšin včetně etnik Hui, Manchu, Daur a Ewenki. Největší podíl zde tvoří Mongolové. Dědictví a rozvoj jejich bohatých kultur bude podporovat rozvoj místního cestovního ruchu.
V posledních letech jsme ochránili a obnovili mnoho časem prověřených chrámů včetně lamaistického klášteru Xilitu a chrámu s pěti pagodami. Kromě toho byla také dokončena renovace řady turistických atrakcí včetně horských pastvin Wuchuang Daqing, kulturního parku Tuzuoqi Hasuhai a Národního geologického parku Laoniu.
Zmíněné mezinárodní fórum vzniklo za účelem přilákat pozornost příslušných expertů a učenců, kteří se zabývají studiemi kultur pastvin.
Za druhé se nám uspořádáním tohoto fóra podaří posílit mezinárodní výměnu zkušeností a pomoci s vybudováním města Hohhot jako základny pro otevírání se Číny jejím západním a severním sousedům.
(Pepa)
