O nás
 
Kontakt
 
in Web czech .cri.cn

Hlavní stránka  Cestování  Kultura  Byznys  Komunikace  Čínština  Hudba  Foto  Čínská encyklopedie  Stará stránka

Když je jim cizina domovem
2014-03-28 17:04:20 cri

Básník, který neumí malovat, nemůže být dobrý spisovatel? Kdybyste takový titulek viděli v měsíčníku o umění, asi byste si řekli, že se autor akorát snaží přitáhnout pozornost. Nejspíš by vás vůbec nenapadlo, že autorkou tohoto čínsky psaného článku je cizinka, třiadvacetiletá Táňa z Ruska, která se navíc čínsky učí jen několik let.

Táňa je studentkou třetího ročníku magisterského programu na Univerzitě komunikace, přední čínské univerzitě zaměřené na média. Navíc to není jen tak ledajaká studentka, získala druhé nejvyšší umístění v soutěži Čínština jako most, je editorkou oficiální webové stránky www.china.com.cn, je překladatelka, chodí na praxi do IT firmy, je umělecká kritička, básnířka a popularizátorka současné literatury mladých autorů v Číně. Takto bohaté zkušenosti umožnilo správné rozhodnutí, které učinila v šestnácti letech: učit se čínsky. V roce 2010 se Táňa zúčastnila ruského kola soutěže v čínštině pro vysokoškoláky a vyhrála první místo, načež se zúčastnila světového kola soutěže v Číně. Od té doby v Číně žije.

Když se blížily její státnice, začala se Táňa věnovat společenským aktivitám. Psala a rozesílala spoustu článků, začala dělat editorku v čínských médiích a aktivně se připravovala na svůj vstup do života. Když před dvěma měsíci brouzdala po www.douban.com, náhodou zjistila, že v centru Pekingu u Chaoyangmen (Čchao-jang-men) jistá IT společnost hledá lidi, co umí cizí jazyky. Táňa umí plynule čínsky, rusky a anglicky a místo úspěšně získala.

„Ať už mluvíme o ekonomice nebo o kultuře, Čína ohromuje svět tempem, kterým se rozvíjí. Kromě toho, že chodím na praxi do IT firmy, jsem také editorka na www.china.com.cn a v článcích, které opravuji, si všímám obrovských alokovaných prostředků a obrovských obchodních projektů. Z toho je patrné, že čínská vláda vždy kladla důraz na rozvoj, nikoli na to, aby země dosáhla stáze na jakémsi konkrétním bodu. Výstavba měst v Číně probíhá nesmírně rychle. Když jsem přijela, v okolí mé školy nebyly žádné stavby, ale už za rok bylo celé okolí pokryté domy."

Ať už se tehdy po čínských ulicích procházel modrooký blonďatý cizinec nebo kudrnatý černoch, jejich vzhled všichni měli za mimořádný, ale dnes když se cizinci hlásí na školy, předkládají životopisy s se tlačí v autobuse stejně jako každý jiný a ve městech už pomalu začínají být normální součástí davu. Podle posledního průzkumu v Pekingu dlouhodobě žije 200 000 cizinců. Kdy se změnilo to, že Číňané nad cizinci přestali žasnout a být zvědaví na všechno, co se jich týkalo. Kdy je cizinci začali nechávat chladnými? Ohromně k tomu přispělo třetí plenární zasedání 11. ústředního výboru před pětatřiceti lety. Tehdejší reformy a otevírání se světu se zapsalo do historie a Čína se světem začaly navazovat reálné vztahy. Jeden z cizinců, který do Číny přijel relativně brzy, je Hajnal Laszlo z Maďarska. Ten Čínu nejprve poznal a teprve když přijel podruhé, dlouhodobě se zde usadil.

„Od roku 1999 jsem v Číně žil celkem třináct let. Do Číny jsem přijel dvakrát. Nejprve jsem zde učil maďarštinu, pak jsem odjel vyučovat do jiných zemí, ale protože jsem si za těch pár let Čínu zamiloval, za dva roky jsem se vrátil."

Dnes Hajnal se svou ženou a čtyřmi dětmi žijí v Číně. Děti zcela přijaly čínské vzdělávání a Hajnal si našel stabilní práci v médiích.

„V Číně se mi docela daří a vybavení, zařízení a infrastruktura je pohodlná a dodává mi pocit bezpečí. V Pekingu žijí mé čtyři děti. Před pár lety byl problém, aby chodily do školy. Dřív děti cizinců nesměly docházet do běžných čínských škol, směly jen do mezinárodních škol, ale naštěstí zrovna, když jsem z tohoto problému byl celý nešťastný, jakoby čínská vláda vyslyšela, co jsem měl na srdci, a můj problém vyřešila. Mému nejstaršímu synovi je sedmnáct let a chodí na střední školu. Dokonce může jít ke zkouškám na vysokou školu."

Hajnalova dávná kamarádka Tatjana Sabotić v Číně žije téměř dvacet let. Byla ekonomickou poradkyní srbského prezidenta a nyní pracuje v mezinárodní bance.

Když se rozmluvila o životě posledních několika let, prohlásila, že většina zemí chválí čínské tempo růstu, které ale kromě přínosů má také své nedostatky.

„Ačkoli jsem byla jedním z prvních, kdo zastávali názor, že Čína bude dominantní silou 21. století, tempo vývoje posledních deseti let mě přesto překvapilo. Vrchol vývoje byla především léta 2006 až 2008. Avšak rychlý rozvoj posledních třiceti let po sobě zanechal i negativní stopy, třeba znečištění ovzduší. Navíc s tím, jak Číňané bohatli, jim na tvářích ubývalo úsměvu. Materiální bohatství nenahradí ztráty na duchu a na duši. Proto se domnívám, že aby byli Číňané v budoucnu zdraví a šťastní, bude třeba odvést ještě mnoho práce."

Nejsou to jen Číňané, kteří přestávají klást důraz jenom na prosté přežití a ekonomický rozvoj. Stále více cizinců v Číně žije i z jiných důvodů, než aby vydělali. Mnoho cizinců podobně jako Hajnala Laszla přitáhla čínská kultura. Tito cizinci chtějí v Číně normálně, dlouhodobě a stabilně žít. Věnují pozornost tomu, co se kolem nich děje a na jednu stranu jsou pozorovatelé, ale na zároveň jsou také účastníci na změnách. Je pro ně důležité životní prostředí a mají názory na různé současné jevy ve státě. Například na debaty na internetu o „nevděčnících, kteří žalují ty, kteří jim pomohli v nouzi". Táňa se domnívá, že tento problém nespočívá v tom, zda jsou lidé dobří nebo zlí, ale je třeba urychleně vyřešit podstatu problému, totiž nedostatky systému zdravotního pojištění. Říká:

„Každá země má nedostatky, i Rusko, ale přes všechny jeho nedostatky jsem spokojená s tamním systémem zdravotnictví. Jednou mě v Rusku porazilo auto a já jsem ztratila vědomí, ale i když jsem nepředložila žádný dokument ani jsem nezaplatila zálohu, v nemocnici mi pomohli a zachránili mě bez pomyšlení na to, zda dostanou zaplaceno. Takže jsem tam naprosto bez obav. Když se mi v Rusku něco stane, ostatní lidé mi okamžitě pomohou. V Číně je to složitější, protože všichni musí vzít v úvahu zdravotní pojištění. Proto doufám, že Čína co nejrychleji upraví systém zdravotnictví tak, aby zajistila zdravotní pojištění všem občanům.

Na trvající „horečku vyjíždění z Číny" má učitel angličtiny v jazykové škole Dán Martin Sorensen názor, který jakoby vyjadřoval, že jeho práce je nadbytečná. Oprostil se od otázky vydělávání a řekl, že obliba ježdění do ciziny vůbec neznamená, že Číňané se slepě ženou za čímkoli cizím. Řekl k tomu:

„Spousta mých studentů mi řekla, že je rodiče pošlou studovat do Ameriky nebo Evropy. Přestože je studium v Americe velmi nákladné, mnoho rodičů neváhá náklady zaplatit, takže to není otázka peněz. Je to možná proto, že mezi čínskými studenty panuje tak silná konkurence a je na ně vyvíjen příliš velký tlak, a ještě spíš za to může to, že čínské veřejné vzdělání zatím nebylo zdokonalené a dobrých škol je stále velmi málo. Čína se však rozvíjí velmi rychle a v budoucnu bude dobrých vysokých škol čím dál tím víc. Až budou v Číně dobré vysoké školy, rodiče nebudou ochotní dát tolik peněz na to, aby dítě mohlo vyjet do ciziny. Nechají ho jít na vysokou školu v Číně.

Poslední roky Martinův názor dokazují. Stále více těch, kteří se vrátili ze studií v zahraničí díky rostoucímu politickému a ekonomickému vlivu Číny v Číně zůstávají. Trend návratu čínských absolventů zahraničních univerzit je stále patrnější. Absolventi čínských univerzit jsou navíc dobře obeznámení s místními podmínkami a lépe se přizpůsobují měnícím se podmínkám na trhu práce čerstvých absolventů. Do jisté míry mají absolventi čínských univerzit oproti absolventům zahraničních univerzit na trhu práce výhodu. Zajímavé je, že zatímco čínští rodiče pokud možno nechávají své děti studovat v zahraničí, zahraniční rodiče , kteří mají tu možnost, často nechávají své děti studovat v Číně. Maďar Hajnal Laszlo k tomu říká:

„Celý svět má za to, že učit se čínsky je čím dál důležitější. Domnívám se, že naučit se čínsky je pro dítě obrovská výhoda a ti, kdo umí čínsky mají na trhu práce co do jejich konkurenceschopnosti obrovský náskok."

Z Výroční zprávy o rozvoji cestování cizinců do Číny z roku 2012 je patrné, že s prohlubováním reforem a otevírání se světu do ciziny jezdí do Číny stále více turistů. V roce 1978 do Číny zavítalo 1,8 milionů zahraničních turistů, zatímco v roce 2011 to bylo už 135 milionů. Ačkoli je poměr cizinců, kteří v Číně dlouhodobě žijí, stále poměrně nízký, žije jich tam jen několik set tisíc, ale kvůli cestování, mezinárodnímu obchodu a kulturnímu dialogu jich do Číny přijíždí stále víc. Samozřejmě stále více cizinců jezdí do Číny studovat, pracovat a žít a řada z nich se v Číně usazuje. Ekonomka Tatjana Sabotić se domnívá, že příliv cizinců na jednu stranu dokazuje obrovský vliv čínské ekonomiky a zároveň odráží důvěru mezinárodního společenství v čínský rozvoj a čínský sen.

„Rozvoj čínské ekonomiky a společnosti není důležitý jenom pro Čínu, ale i pro celý svět. Doufám, že čínský ekonomický a politický vývoj se stane novým trendem, který je součástí toho, co je čínským snem. Doufám, že čínský sen bude jiný, než americký sen, že bude návratem k tradičním čínským hodnotám, protože z těchto tisíciletých základů vychází velká síla."

Celý svět sleduje různé aspekty ekonomického rozvoje vycházejícího z čínských reforem, ale řada problémů ve společnosti a s životním prostředím jsou stejně patrné a nezanedbatelné. Nedávno na třetím plenárním zasedání 18. ústředního výboru noví vůdci Číny vyhlásili celkové prohloubení reforem a posun myšlenek, cílů, prostředků a celého průběhu dalších reforem a otevírání se světu. Toto zasedání nejenom, že určilo politiku rozvoje Číny na dalších deset let, také přitáhlo pozornost celého světa, hlavně cizinců žijících v Číně. Tatjana Sabotić se domnívá, že třetí plenární zasedání dalo najevo reformní sílu, kterou lid Číny nebere na lehkou váhu.

„Rozhodnutí usnesená na třetím plenárním zasedání považuji za velmi významná. Za obzvlášť významné považuji, že si vůdci Číny i strana uvědomili, že je čas změnit model rozvoje, že rozvoj s sebou přinesl znečištění. Nejen znečištění vzduchu, ale i zamoření řek, půdy a dokonce potravinového řetězce. Pokračovat v takovémto rozvoji by mohlo ohrozit samou existenci čínského národa. Také jsem si všimla, že toto plenární zasedání věnovalo značnou pozornost problémům zemědělců a venkovanů. Rozhodnutí přijatá na třetím plenárním zasedání jsou mimořádně významná a pokud se tato opatření podaří zavést, nebudu mít o další rozvoj Číny žádné obavy.

Na třetím plenárním zasedání se také mluvilo o tom, že je třeba se adaptovat na nový globalizovaný ekonomický model, o podpoře vzájemného otevíraní se vnitřním oblastem Číny i zahraničí, které umožní lepší propojení a interakci, posílení podílení se zahraničí na vzdělání a zajištění výhod z mezinárodní ekonomické konkurenční spolupráce, jednoduše politik, které by podpořily reformy. Táňa, která již začala pracovat v čínském podniku ještě dodala, že pro vzájemně prospěšnou spolupráci bude Čína ještě muset uvolnit omezení cizinecké práce v Číně.

„Třetí plenární zasedání byla velmi významná politická událost, které světová média věnovala obrovskou pozornost. Čínská vláda v budoucnu bude se světem sdílet trhy a výrazně podporovat malé, střední i velké podniky a zbavovat je okovů. Tato opatření budou přínosná pro domácí i mezinárodní podniky. Co mě ale zarmoutilo je, že loni v létě vstoupil v platnost nový vízový zákon, který je přísnější a zmatenější, než byl doposud. Doufám, že si čínská vláda uvědomí, že cizinci v Číně jsou významná spotřebitelská skupina a fakt, že jsou tady, je velmi pozitivní signál. Naše práce Čínu výrazně obohatila. Doufám, že vízová politika bude do budoucna vhodným způsobem uvolněna.

Do Číny přichází stále více cizinců, kteří překonávají kulturní bariéru a zůstávají v Číně. Někteří sem přišli vydělat, jiní zde našli lásku, další zde našli svoji vysněnou práci. Třetí plenární zasedání před pětatřiceti lety rozvinulo vizi otevírání se světu a prohlubování reforem. Padlo rozhodnutí reformovat ekonomiku, důvěřovat v budoucnost a připravit půdu pro to, aby do Číny jezdili cizinci a realizovali zde své schopnosti a hodnotu.

V létě roku 2014 Táňa dokončí univerzitu a spolu se zástupy absolventů v Pekingu započne nový život. Táňa, dívka v cizině, ve které není nijak cizí, na svůj mikrolog Weibo napsala: „Nevím, kde je moje konečná stanice, ale jsem si jistá, že jsem si zvolila správný směr.

Příslušné zprávy
Přidat komentář
© China Radio International.CRI. All Rights Reserved.
16A Shijingshan Road, Beijing, China