St謾tn鉚 farma Saihanba (Saj-chan-pa) le啪鉚 v hrani膷n鉚 z貿n臎 mezi 膷鉚nskou provinci鉚 Hebei (Che-pej) a autonomn鉚 oblast鉚 Vnit艡n鉚 Mongolsko, v鉚ce ne啪 200 km od Pekingu. Pr暖m臎rn謾 nadmo艡sk謾 v媒擰ka v t茅to oblasti je 1500 metr暖, zdej擰鉚 podm鉚nky jsou ale podobn茅 oblastem s vysokou nadmo艡skou v媒擰kou a extr茅mn臎 chladn媒m po膷as鉚m. P艡ed 55 lety, kdy se farma zakl謾dala, tady byla jenom pou擰鈕. Ta se za p暖l stolet鉚 prom臎nila v nejv臎t擰鉚 vys謾zen媒 les na sv臎t臎. Nejd暖le啪it臎j擰鉚 v臎c鉚 pro ka啪dou takovouto farmu je ochrana proti po啪謾ru.

V sou膷asn茅 dob臎 r暖zn茅 technick茅 zp暖soby v膷etn臎 infra膷erven茅ho detektoru a sledovac鉚ch syst茅m暖 jsou popul謾rn鉚, ale standardn鉚 pozorov謾n鉚 je st謾le je擰t臎 velmi d暖le啪it茅. Str謾啪, kter謾 je odpov臎dn謾 za ochranu proti po啪謾ru, je nav媒v謾na o膷ima chr謾n鉚c鉚 lesy.

46let媒 Liu Jun (Liou 扭眉n) hl鉚d謾 st謾tn鉚 farmu Saihanba. Kdy啪 mluv鉚 o okol鉚 lesu v r謾mci n臎kolika des鉚tek kilometr暖 膷tvere膷n媒ch, Liu Jun m暖啪e rychle a p艡esn臎 pouk謾zat na jak茅koliv m鉚sto. Nicm茅n臎 v o膷鉚ch novin謾艡e nejsou tato m鉚sta nikterak rozd鉚ln謾. Zkr謾tka stejn媒 zelen媒 les.

Liu Jun m謾 jednodu擰e mapu v srdci a k tomu je擰t臎 uhran膷iv媒 pronikav媒 pohled. Jeho syn Liu Zhigang (Liou 膶麓-kang), kter媒 chce j鉚t v otcovo 擰l茅p臎j鉚ch, jeho schopnosti obdivuje. „Jednou je po膷as鉚 such茅. Uvid臎l jsem v d謾lce kou艡 a domn鉚val jsem se, 啪e do擰lo k po啪謾ru. Ale m暖j tat鉚nek okam啪it臎 rozpoznal, 啪e to byl jenom prach. Proto啪e velk茅 auto projde," 艡ekl Liu Zhigang.

Na farm臎 Saihanba zam臎stnanci i m鉚stn鉚 obyvatel茅 oce艌uj鉚 protipo啪謾dn鉚 hl鉚da膷e. Hl鉚dkov謾 v臎啪 byla vybudov謾na na relativn臎 vy擰擰鉚m ter茅nu daleko od lid鉚, proto hl鉚da膷i museli sn茅st dlouhodobou samotu, kter謾 pro oby膷ejn茅 lidi nen鉚 p艡鉚jemn謾. Na farm臎 Saihanba je 9 hl鉚dkov媒ch v臎啪鉚 a z toho odpov臎dn茅 osoby na 8 v臎啪鉚ch jsou man啪el茅. I tak je jen m謾lo lid鉚 ochotno pracovat na hl鉚dkov茅 v臎啪i.

V roce 2006 Liu Jun a jeho man啪elka Qi Shuyan (膶chi 艩u-jen) spole膷n臎 pracovali na nejvy擰擰鉚 hl鉚dkov茅 v臎啪e na farm臎. Pro Liu Juna to znamenalo n謾vrat do m鉚st, kde tr謾vil d臎tstv鉚, proto啪e i jeho rodi膷e zde v minulosti pracovali.

艠ekl"Moje matka mi 艡ekla, 啪e tady s m媒m otcem spole膷n臎 pracovali do doby, ne啪 mi bylo 5 let. Tehdy bydleli v k暖ln臎. Nebyla 啪謾dn謾 cesto do okoln鉚ch oblast鉚. 漚ivotn鉚 i pracovn鉚 podm鉚nky byly velmi t臎啪k茅. A j謾 se na farm臎 narodil," uvedl Liu.

Ve srovn謾n鉚 s minulost鉚 je sou膷asn茅 啪ivotn鉚 prost艡ed鉚 zna膷n茅 zlep擰鉚. Man啪elsk茅 p謾ry se mohou navz謾jem doprov謾zet. Ale pocit osam臎n鉚 a nudy jsou st謾le nejv臎t擰鉚m probl茅mem. N臎kdy se Liu Jun tak茅 s man啪elkou poh謾d謾. „Nikde nikdo nen鉚, 啪ijeme tu prost臎 o samot臎. Kdy啪 se c鉚t鉚te mizern臎, je snadn茅 se poh謾dat s man啪elkou," 艡ekl.

Moment謾ln臎 pracuje man啪elsk媒 p謾r Liu Jun a Qi Shuyan na vyhl鉚dkov茅 v臎啪i u啪 11 let. Ka啪d媒m rok je 擰estim臎s鉚膷n鉚 sez貿na ochrany proti po啪謾ru. B臎hem tohoto obdob鉚 se ve dnech musej鉚 situaci ohla擰ovat ka啪d媒ch 15 minut, ve膷er jednou za hodinu. Pr謾ce je nudn謾 s ob膷asn媒m nap臎t鉚m, ale Liu Jun a jeho 啪ena jsou sehran鉚. „V sez貿n臎 prevence proti po啪謾ru jsem chodila sp謾t p艡ed p暖lnoc鉚, Liu Jun spal uprost艡ed noci. R謾no jsem vstala a m臎la slu啪bu m鉚sto n臎j. Po probuzen鉚 ud臎l謾m sn鉚dani, naj鉚m se a vym臎n鉚me si pozice. J謾 m謾m sn鉚dani a odpo膷inek," vysv臎tlila Qi Shuyan.

Posledn鉚ch 11 let tr謾v鉚 man啪elsk媒 p謾r v臎t擰inu 膷asu lesu. Kdy啪 se vr謾tili domu do okresn鉚ho m臎sta, nebyli p艡izp暖sobeni. „Pro n謾s je to doma tady. Te膹 jsme se m謾lo vraceli do okresn鉚ho m臎sta, nem暖啪eme se p艡izp暖sobit ru擰n茅mu prost艡ed鉚. Del擰鉚 dobu z暖st謾v謾me tady, pak jednodu擰e splynem s lesem. Kdy啪 jsme doma ve m臎ste膷ku, tak v啪dycky vzpom鉚n謾me na les a chceme se tam co nejrychleji vr謾tit," 艡鉚kaj鉚 oba man啪el茅.

V 膷ervnu leto擰n鉚ho roku se Liu Jun a Qi Shuyan vr謾tili dom暖, proto啪e se jejich syn 啪enil. Kdy啪 mluv鉚 o synovi, maj鉚 膷ern茅 sv臎dom鉚. Jako mnoho zam臎stnanc暖 na farm臎 poslali syna do m臎sta, kdy啪 nastupoval na z謾kladn鉚 擰kolu. Jejich syn Liu Zhigang 艡ekl, 啪e tehdy rodi膷e nech謾pal a tou啪il po jejich doprovodu. "v uplynul媒ch letech jsem nen謾vid臎l maminku i tat鉚nka. Je擰t臎 v鉚c jsem ale nen謾vid臎l ty lesy na farm臎, proto啪e kv暖li nim se mnou nebyli," 艡ekl. Ale postupn臎 s v臎kem sv茅 rodi膷e pochopil a lesy se zm臎nily od nep艡鉚tele na p艡鉚buzn茅ho.

„Kdy啪 m暖j tat鉚nek a moje maminka za膷ali pr謾ci v tomto lese, okoln鉚 stromy byly velmi mal茅. Ka啪d媒 rok o pr謾zdnin謾ch jsem p艡ijel a doprov謾zel rodi膷e. A kdy啪 se pod鉚v謾te na stromy te膹, tak jsou vy擰擰鉚 ne啪 j謾," uvedl.

V d暖sledku t臎啪k媒ch pracovn鉚ch a 啪ivotn鉚ch podm鉚nek v鉚ce ne啪 40let媒 man啪elsk媒 p謾r vypad謾 mnohem star擰鉚. Nicm茅n臎 jsou velmi spokojeni se sou膷asnou pr謾ci i s jejich 啪ivotem. Jejich nejv臎t擰鉚 p艡謾n鉚 je, aby se objevil n臎kdo, kdo bude chr謾nit lesy, a啪 p暖jdou do d暖chodu.

Jejich syn Liu Zhigang u啪 rezignoval na pr謾ci v tov謾rn臎 v 艩anghaji a vr謾til se na farmu. Te膹 se u膷鉚 r暖zn茅 techniky s otcem a douf謾, 啪e v budoucnosti nav謾啪e na jejich pr謾ci. Jeho man啪elka jeho rozhodnut鉚 pln臎 podporuje.

D鉚ky 煤sil鉚 n臎kolika generac鉚m se Saihanba za 55 let zm臎nila z pustiny na sou膷asn茅 des鉚tky tis鉚c hektar暖 擰irok茅ho mo艡e les暖. V roce 2016 dos謾hla plocha vysazen茅ho lesa v Saihanba 74,7 tis鉚c ha a lesy pokr媒vaj鉚 80 % 煤zem鉚 cel茅 oblasti. 銆?銆?銆? 銆?銆?

(Kl謾ra)