Během období „Dvou zasedání" každý rok v Číně spekulují některá zahraniční média o „teorii ohledně hrozeb z Číny" v rámci otázky vojenských výdajů. Tentokrát, když se vědělo, že celkový rozpočet Číny na obranu v roce 2019 se bude zvyšovat o 7,5% a bude činit 1,19 bilionu juanů (zhruba 177,6 miliardy amerických dolarů), začalo se znovu spekulovat. Agentura Reuters zdůraznila, že ačkoli tempo růstu obranného rozpočtu Číny je nižší než v loňském roce, je stále vyšší než míra ekonomického růstu. Také naznačilo s pozdějšími motivy, že územní spory v čínském Východním moři a Jižním moři se zvýší, čínská vojenská stavba napíná sousední země. Bloomberg položil otázku dávno před vyhlášením rozpočtu vojenských výdajů: „Některé země se domnívají, že rostoucí vojenské výdaje Číny ohrožují ostatní země. Jak reagovat?"

Odpověď je jednoduchá: budovat společenství lidského osudu. Je to odpověď na různé „teorie o hrozbách z Číny".

Pro některé západní politiky a média jsou „teorie o hrozbách z Číny" „nové teorie imperialismu"a další názvy obavou zájmů na bázi geopolitiky. Západní země se obzvláště obávají, že čínská vitalita a nová scéna čínské civilizace představuje další trend vývoje lidské společnosti a představuje další možnost budování jediného nového světa. Jedná se o klíč nového kola „teorie o hrozbách z Číny". S ohledem na historické změny rovnováhy mezi Čínou a Západem se někteří lidé pokoušejí v mezinárodním společenství propagovat „teorii o hrozbách z Číny", aby skrývali nespravedlivý a nepřiměřený vzorec mezinárodních zájmů, zakryli hegemonický stav s postupným úpadkem. Takzvaná „teorie o hrozbách z Číny" odráží „Imperiální mentalitu" a neklid některých zemí, které chtějí ovládnout svět.

Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) přednesl 28. září 2015 v sídle OSN v New Yorku významný projev s názvem „Spolupacovat na budování vzájemně prospěšného partnerství a vytvořit společenství lidského osudu". „Společenství lidského osudu" přesahuje zábrany národního státu a ideologie, rozbíjí starý vzorec mezinárodních vztahů, je v souladu s trendem světového míru a rozvoje, jasně prohlašuje odhodlání a vůli mírového rozvoje Číny a demonstruje pozitivní obraz zodpovědné Číny.

V rámci budování „společenství lidského osudu" Čína veřejně slíbila, že bude vždy sledovat cestu mírového rozvoje, usilovat o otevřenou strategii vzájemného prospěchu, vytvoří nový bezpečnostní koncept a bude hledat inovační, otevřené a inkluzivní vyhlídky dalších rozvojů. Čína bude vždy podporovat světový mír, přispívat k celosvětovému rozvoji a obhajovat mezinárodní řád.

V rámci budování „společenství lidského osudu" Čína opět snížila vojenská místa, a to o 300 tisíc míst. Mluvčí 2. zasedání 13. VSLZ (Všečínské shromáždění lidových zástupců) Zhang Yesui (Čang Jie-suej) 4. března uvedl, že od roku 2016 se výdaje Číny na obranu snížily z dvojciferného růstu po dobu pěti po sobě jdoucích let na jednociferný. V roce 2018 činily výdaje Číny na obranu zhruba 1,3% HDP, zatímco v některých rozvinutých zemích činily výdaje na obranu více než 2% HDP. Čínské omezené výdaje na obranu jsou výhradně za účelem zajištění suverenity, bezpečnosti a územní celistvosti země a nepředstavují hrozbu pro další země.

V rámci budování „společenství lidského osudu" Čína vyslala největší počet mírových jednotek do mírových operací OSN, což odráží mezinárodní odpovědnost Číny. Podle statistik Čína od roku 1990 vyslala více než 30 tisíc lidí do účasti na 24 mírových operacích OSN. Americký The Economist v dubnu 2018 napsal, že Čína překračuje Spojené státy a stává se vůdcem mírových operací OSN a vytváří v mezinárodním společenství mírový, civilizovaný a silný obraz.

Čína navrhuje vybudování společenství lidského osudu s cílem budovat svět v rámci trvalého míru, univerzální bezpečnosti, společné prosperity, otevřenosti a krásy. Jedná se o čínský koncept a čínský plán zaměřený na lidský rozvoj a budoucnost světa. Jedná se o jedinečný přínos Číny pro budoucí svět a také nejsilnější protiútok proti různým „teoriím o hrozbách z Číny".

Lada