Jako vždy osobitý, navíc osobitě zábavný. Takový je poslední celovečerní film Jana Švankmajera Hmyz, který i do kin vstoupí mimo obvyklé čtvrteční premiéry, v pondělí 19. února.
V mezinárodní internetové sbírce se na Hmyz skládali fanoušci z celého světa, v titulcích se děkuje i oscarovým tvůrcům Miloši Formanovi, Janu Pinkavovi či Guillermovi del Torovi. Proč? „Pomáhali nám, byli něco jako manažeři, kteří vědí, jak se taková sbírka dělá v cizině," odpovídá Švankmajer. „Víme také, kdo přispěl jmenovitě, ze známých tvůrců animovaných děl třeba bratři Stephen a Timothy Quayovi. Ze zemí se zapojily hlavně Státy a Japonsko, ale kupodivu i Česko."
Dojde na film ve filmu
Hospodskou zkoušku maloměstských ochotníků, kteří studují hru bratří Čapků Ze života hmyzu, na plátně rámují Švankmajerovy monology, ovšem tentokrát šel režisér ještě dál: do divadelních situací začlenil i prvky filmu ve filmu, zákulisní pohled na natáčení od hereckého „zvracení" po koulení chrobákovy obří kuličky. Nebojí se režisér, že ze své kuchyně prozradil případným konkurentům až příliš?
„Při natáčení vždy vznikají okamžiky bezděčného humoru a mně bylo líto, že je nevyužíváme, takže jsme z nich udělali další rovinu vyprávění. Ovšem nasnímali jsme celé hodiny a z materiálu vybrali momenty, které danou situaci shazují," vysvětluje originální filmař.
„Navíc máme jednu výhodu, Švankmajer totiž nejde ukrást," podotýká režisérův stálý producent Jaromír Kallista. Spolu zakládali i ateliér v Knovízi u Prahy, kde pracují.
„V zahraničí mají představu obrovského studia se supermoderní technickou výbavou; když pak přijedou, nestačí se divit. Žasla i slovenská herečka Kamila Magálová," zmiňuje Kallista představitelku jedné z postav ochotníků ve hmyzích kostýmech. Dále k nim patří Jan Budař, Jaromír Dulava, Norbert Lichý, Ivana Uhlířová a Jiří Lábus. Jak může dobrý herec zahrát špatného ochotníka, který roli sotva slabikuje? „Já na ten text opravdu špatně viděl," směje se Lábus, „navíc mi režisér vždy řekl, jak snaživě špatný mám být."
Hmyz objede řadu festivalů, ale mimo soutěž – režisér je neuznává. Stejně tak nehlasuje o cenách Český lev, které jeho Otesánek vyhrál: „Hlasování vychází z demokratického principu a víme přece, že v umění nemá demokracie co dělat. Protože většina se mýlí."
