V Česku je podle odhadů 28 tisíc dolarových milionářů. Své soukromí si však střeží. Dozvědět se, kam investují a jak se chovají například ke svým dětem, není jednoduché. Už poosmé se o to pokusil unikátní výzkum J&T Banky prezentovaný se studii Wealth Report 2018.
Letos nechalo do svého soukromí nahlédnout celkem 173 bohatých Čechů. Jsou mezi i nimi mladí lidé, kteří zbohatli na svých nápadech a založili start-upy. Většinou jde však o ty, kdo začali podnikat na počátku 90. let a vybudovali prosperující firmy. Celkem patnáct českých dolarových milionářů umožnilo v rozhovoru i detailní pohled do svých názorů a životního stylu.
„Když se s bohatými Čechy setkáte, uvažují hodně o světě a společnosti. Není však pro ně důležité prezentovat se jako celebrity, chrání si své soukromí. To určuje i jejich rozhodování o investicích, nechlubí se, jak zhodnocují vydělané peníze," říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.
„V investování jsou uvážliví a konzervativní, ale od investic vyžadují vyšší výkon, než je tržní průměr," dodává Alena Tkáčová, ředitelka privátního bankovnictví J&T Banky. Z letošní studie vyplývá, že nejzajímavější zhodnocení očekávají od stavebních pozemků, start-upů a rezidenčních nemovitostí.
Proč bohaté Čechy lákají například investice do start-upů, tedy do nových začínajících projektů? „Vnímají sice riziko těchto investic a ví, že ne každý nápad vyjde, ale tato forma investice jim nabízí mnohem více než jen zhodnocení peněz. Uplatňují zde své zkušenosti a postavení. Mnoho z nich tak v začínajících firmách působí jako mentoři," přibližuje Alena Tkáčová.
„Stále více je láká emoční, sběratelská aktiva. Přes polovinu dolarových milionářů investuje do umění a starožitností, známek, mincí a sbírek či vína," poznamenává ekonom Petr Sklenář.
Čeští milionáři jsou mladší než světoví
A kdo jsou vlastně čeští dolaroví milionáři? Je jim v průměru 53 let, jsou to převážně muži s vysokoškolským vzděláním, kteří mají podnikání v žilách, žen je mezi nimi jen zlomek.
V mezinárodním srovnání jsou stále mladí. Pro srovnání – těm světovým je v průměru 61 let. Jejich disponibilní majetek je však stejný – nejméně jeden milion dolarů, tedy v přepočtu na koruny minimálně 22,4 milionu korun.
Bohatí Češi se od světových milionářů liší v tom, co je motivuje k rozrůstání jmění. Zatímco těm světovým jde hlavně o společenskou prestiž a možnost překonat konkurenci, české milionáře pohání především dobrý pocit z vydělaných peněz.
Hrozby očima milionářů
Průzkum mapoval i hrozby, které podle bohatých lidí mohou ohrozit českou ekonomiku, společnost a podnikání. Jednu z největších vidí bohatí v tom, že se česká ekonomika orientuje na práci s nízkou přidanou hodnotou a je montovnou Evropy. Pálí je také úroveň českého školství, často se snaží školy podporovat, aby se něco změnilo.
Za vážnou hrozbu označují i nejasná a nestálá pravidla státu pro podnikání. Znepokojuje je také nedostatek pracovníků kvůli nízké nezaměstnanosti a jednostranná orientace našeho hospodářstí na automobilový průmysl. Ohrožením společnosti je podle jejich názoru rovněž nízká finanční gramotnost a zvyšující se počet lidí s exekucí.
A co by měl pro občany dělat víc stát? Uvědomují si současnou krizi v nedostatku bydlení a růst cen nemovitostí označují jako hrozbu naší společnosti. Celkem 73 % bohatých si myslí, že by měl stát uvolnit pravidla pro stavební řízení a urychlit v Česku výstavbu bytů. Bijí na poplach i v oblasti budování dálnic a volají po rozšíření odstavných parkovišť u stanic metra a železničních stanic v okolí Prahy. „Na palčivé problémy jsou bohatí lidé citlivější než běžná populace," poznamenává ekonom Petr Sklenář.
Rodina a děti bohatých lidí
Většina oslovených milionářů přiznává, že zažila nejrůznější neúspěchy – rozchod s partnery, s nimiž podnikali, rozvod v manželství, velké finanční ztráty i krach firmy. „Proto si uvědomují, že cesta k úspěchu je mnohdy tvrdá. Hodně obětovali i na úkor rodiny a dětí. Někteří hledají řešení, jak to kompenzovat. Někdy však tápou, jak děti nerozmazlovat a naučit je žít ve skromnosti a trpělivosti," přibližuje Alena Tkáčová.
Převážná většina bohatých se snaží potomky vést k tomu, že si na určité věci musí umět samy vydělat peníze. Materiálně se však snaží svým dětem umožnit, aby šly za svými sny. Uvědomují si, že dříve či později musí řešit otázku předání majetku potomkům, ale v tuto chvíli ji nepovažuje za naléhavou.
Řada z nich přiznává, že jejich děti často nemají tah na branku. Čtvrtina bohatých přiznává, že děti pravděpodobně nepřevezmou jejich podnikání a nebudou pokračovat ve zhodnocování majetku.
