Velkorysé bydlení na nejvyšším podlaží novostavby vzniklo spojením dvou menších bytů. Z jednoho se stala denní zóna s příjemnou střešní terasou, z druhého pohodlná noční část. Velké změny byly možné i díky včasnému zásahu architekta. Návštěva byla fotografována pro časopis Home.
„Potřebujeme velký byt," říkali si Aďa a Tono, když se rozhodli založit rodinu. Oba totiž vyrůstali v rodinných domech a jejich první společné bydlení, třípokojový byt v Bytči, jim připadalo příliš stísněné.
„Ložnice byla tak malá, že by se do ní ani nevešla dětská postýlka," říká ona. Tehdy se jim naskytla možnost koupit byt na ideálním místě, nedaleko firmy, kde oba pracují, začali stavět novou bytovku.
„Je to skvělá poloha," pochvalují si. „Máme to kousek do práce i do města, a přitom je tu úžasný klid, jaký bývá na vesnici." Ale háček byl v tom, že v nabídce byly jen malé byty. Zde mohl pomoci jen šikovný architekt a včasný zásah.
Volba pro architekta
První částí zadání pro architekta Dušana Chupáče z Arkon ateliéru tedy bylo vybrat dva ze čtyř bytů plánovaných na nejvyšším patře, které by se daly spojit tak, aby co nejlépe splnily představy mladé dvojice o jejich budoucím bydlení. Rozhodl jednak hezčí výhled, jednak orientace ke světovým stranám. Majitelé totiž toužili po velké terase, která by navazovala na obývací pokoj, a na níž by se daly pořádat party a grilování.
„Terasa je orientována přibližně na severozápad, takže je tu i v létě příjemně, protože není příliš rozpálená od slunce," vysvětluje architekt. I v ostatních požadavcích měla mladá dvojice jasno: chtěli co největší otevřený obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní, koupelnu s vanou i sprchovým koutem, dva dětské pokoje a ložnici se šatnou.
V interiéru toužili po teplých materiálech, které by působily útulně a ne příliš moderně. Jinak nechali architektovi v podstatě volnou ruku.
Šikovná řešení
Protože začali plánovat úpravy dostatečně brzy, mohl architekt udělat v dispozici poměrně velké změny, které se zrealizovaly ještě během hrubé stavby. Ve spolupráci s dodavatelem stavby a statikem stihli vše včas dořešit.
Musel však respektovat nosný systém a nezatížit neúměrně spodní konstrukce. Jelikož je byt na nejvyšším podlaží, bylo také možné z něj „ukrojit" část tak, aby vznikla prostorná střešní terasa.
Byt je prakticky rozdělený na denní a noční zónu, přičemž denní část zabírá celý původní dvoupokojový byt. Na velký otevřený obytný prostor zde navazuje malá komora a rozlehlá terasa, která díky posuvným zaskleným dveřím po celé délce místnosti funguje jako příjemné rozšíření obývacího pokoje.
Noční část je na místě někdejšího třípokojového bytu: dva rovnocenné pokoje, které plánují v budoucnu zařídit jako dětské, architekt o něco zvětšil, a na místě obývacího pokoje a kuchyně navrhl rodičovskou ložnici se šatnou a také hlavní koupelnu. Do té se mu podařilo zakomponovat všechna přání domácích, volně stojící vanu a sprchu, dvě umyvadla, WC i místo na pračku se sušičkou. Sprchu a WC přitom šikovně ukryl za zkrácenou příčku vedle vany.
Chytrým řešením bylo i doplnění světlíků do chodby. Denní světlo zcela změnilo pocit z původně tmavého prostoru a domácí si tento nápad nemohou vynachválit. „Je to perfektní. I když je chodba dost dlouhá a ve tvaru L, není v ní tma a přes den tu nemusíme svítit," pochvaluje si majitelka. „Přestože nám někteří zásah do střechy rozmlouvali, se světlíky jsme dosud neměli žádné problémy," dodává.
