Ředitelství vodních cest zahájilo projekt za 127 milionů korun, jehož cílem je umožnit těžším lodím průjezd Prahou směrem k Mělníku. Archeologové ale mají obavy o památky pod hladinou.
Lidé procházející se v těchto dnech podél Vltavy u Hodkoviček na jižním okraji metropole mohou zahlédnout neobvyklý úkaz. Dálkově ovládaný obojživelný buldozer hrne radlicí zeminu ze dna koryta a tlačí ji před sebou směrem ke břehu. V nejhlubších místech z kolosu trčí nad hladinu jen malá špička.
Nahrnuté hromady obratem nakládají obrovské lžíce na tlačný remorkér. Práce, které nyní začaly, zadalo Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC), které plánuje prohloubit dno koryta řeky v úseku od přístaviště v Radotíně skrz celou Prahu až do středočeských Vraňan.
Cílem je podpořit nákladní vodní dopravu na Vltavě a umožnit zde lodím zvýšit jejich ponor ze současných 180 až na 220 centimetrů. Díky tomu pak uvezou až o třicet procent více nákladu.
„Je to cesta, jak dostat část těžké kamionové dopravy ze silnic na lodě a snížit zatížení historických center měst těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem," tvrdí ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.
Na více než padesát kilometrů dlouhém úseku Vltavy a jednom kilometru Berounky u Radotína budou dodavatelské společnosti pracovat s pomocí dvou obojživelných buldozerů až téměř do konce letošního roku. Celkové náklady budou 127 milionů korun. Práce však nebude nutné provádět v celé délce, ale pouze v místech, kde plavební hloubka nedosahuje 250 centimetrů a řeka je zde příliš mělká.
Podle propočtů by mělo být celkem odtěženo zhruba 130 tisíc metrů krychlových zeminy, z toho nejvíce v úseku kolem Klecan severně od Prahy.
„Veškerý materiál odvezeme našimi tlačnými čluny o nosnosti tisíc tun, což odpovídá čtyřiceti naplněným kamionům," popisuje jednatel firmy Labská, strojní a stavební společnost Václav Růžička, která má zakázku na starosti. Podle jeho slov část vytěženého materiálu půjde recyklovat a následně najde využití ve stavebnictví. Zbytek bude převezen a uložen na skládky. Kromě možnosti převést po řece více nákladu bude mít podle Hynka Beneše, ředitele pražské pobočky Státní plavební správy, projekt ještě jednu výhodu. „Zvýší se bezpečnost vodní dráhy v celém profilu a my tak budeme moci klidněji spát," říká.
Dohled na mlže i památky
Naopak těžké práce v korytu Vltavy jsou problematické z hlediska ochrany životního prostředí i archeologických památek ukrytých pod hladinou.
„Jednou z podmínek pro povolení je kontrola odtěžených nánosů zejména kvůli výskytu zvláště chráněných druhů mlžů," upozorňuje Radomír Mužík, který provádí ekologický dozor. Podle jeho slov také stavba nesmí nijak upravovat šíři toku ani břehy, v nichž žije řada druhů živočichů.
Po stránce archeologické bude podle vedoucího archeologů pražského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Jaroslava Podlisky nejkritičtějším úsekem oblast kolem Karlova mostu v samotném jádru města. I proto už minulý týden nechali archeologové potápěče podrobně prozkoumat toto místo, kde se mimo jiné nacházejí základy Juditina mostu, který byl vůbec nejstarším v Českých zemích postaveným z kamene.
„Jakmile vyhodnotíme získaná data, tak se spojíme s investorem a poskytneme mu je, abychom předešli konfliktu při pracích v místě a památky nebyly narušeny," říká Podliska s tím, že snahou NPÚ je se domluvit, projekt prý blokovat nebudou.
Projekt je součástí rozsáhlého záměru na zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty z Mělníka do Prahy, který má dohromady vyjít zhruba na dvě miliardy korun a dokončen bude v roce 2021. Úpravy následně bude čekat i úsek z Vraňan do Hořína u Mělníka, který vede umělým kanálem mimo hlavní koryto Vltavy. Tady je v plánu kromě prohrábky dna i zvýšení podjízdné výšky jedenácti mostů nebo modernizace plavební komory Hořín. Kromě toho aktuálně prochází obnovou také komora na pražské Štvanici
