Ani zima bohatá na sníh nedoplní v půdě potřebnou vodu, upozorňují klimatologové. V Moravskoslezském kraji její nedostatek trápí především okresy Opava, Nový Jičín a Bruntál.
„Sněžení pomůže ke zmírnění sucha v povrchových vrstvách do hloubky čtyřiceti centimetrů. Ale v uvedených okresech chybí voda v ještě hlubších vrstvách, a to od čtyřiceti centimetrů do jednoho metru. Tato odchylka od normálu se bohužel projevuje v posledních padesáti letech," sdělil Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Podzemní vody tak sníh doplní jen částečně. Ani voda z něj podle Zahradníčka nevyrovná dlouhodobý deficit, způsobený teplými zimami od roku 2011 a slabými srážkami.
„Důležité pro nasycení půdy je v zimě častější sněžení, tedy čerstvý sníh. Přínos má i takzvaně mokrý sníh. Pokud sníh napadá a dlouhodobě se drží bez nového sněžení, postupně se vysublimuje, čili změní na plyn bez kapalné fáze, přičemž se dostane do atmosféry, nikoliv do půdy," vysvětlil Zahradníček.
Dodal, že stav podzemních vod se díky sněhu zlepšil ve vyšších nadmořských výškách, například v Jeseníkách, ale v nížinných oblastech Moravskoslezského kraje podle měření hydrometeorologů trvá podnormální stav.
Z map vědeckého portálu InterSucho a webu hydrometeorologů Hamr lze vyčíst, že mimořádné agronomické sucho v kraji, které zohledňuje dlouhodobý vláhový trend v půdě, je na Ostravsku, Hlučínsku, Bohumínsku, v okolí Frenštátu pod Radhoštěm, v Kopřivnice, na Opavsku a Karvinsku.
Pomohlo by pomalé tání a týden mírného deště
S hydrologickým, tedy povrchovým suchem se potýká nejvíc Ostravsko a s o něco slabším Nízký Jeseník, Hlučínsko, Novojičínsko či oblast od Hrubého Jeseníku k Polsku.
Nedostatek podzemní vody se nejvíce projevuje kolem Petřvaldu, Šenova, Havířova, Bohumína, v Oderských vrších, Opavské pahorkatině a v části Hrubého Jeseníku.
A silný srážkový deficit platí pro celou východní polovinu kraje.
„Krajina by potřebovala, aby sníh pomalu tál a pak na jaře přišel alespoň sedm dnů trvající mírný déšť. To by mohlo sucho potlačit. Ale když jsme se podívali do minulosti, taková situace nastala ve střední a části severní Moravy během pětapadesáti let pouze asi šestkrát. Předpovědi zatím naději na zlepšení bohužel nedávají. A pokud bude letos podobné počasí jako v roce 2018, budeme na tom s vodou ještě hůř," poznamenal bioklimatolog z týmu projektu InterSucho Miroslav Trnka.
Ministerstvo kvůli suchu zvýší i rozšíří podpory
Kvůli opakujícím se suchým rokům rozhodlo ministerstvo zemědělství o zvýšení podpory na výstavbu malých vodních nádrží ve vlastnictví měst a obcí.
Velké finance chce směřovat i do výstavby vodovodů a kanalizací v obcích do tisíce obyvatel.
Další dotační tituly má připravené na výstavbu nových vodních nádrží a rybníků, revitalizaci vodních toků, budování závlahových systémů pro zemědělce, zkvalitňování technologií pro čištění odpadních vod i vodárenskou úpravu k zajištění kvalitní pitné vody.
„U pozemkových úprav se zaměříme na dlouhodobé zadržení vody v krajině, čili řešení závlahových systémů a zdrojů závlahové vody. Nově se budou řešit také pozemkové úpravy v několika na sobě navazujících katastrech najednou," vysvětlil priority nových dotačních programů mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
