Potravinová banka pro Prahu z obchodů získá hromady lilků či brokolice. Jenže potřební lidé, kteří si tam chodí pro potraviny, často nevědí, jak si s nimi poradit. Bance se podařilo zařídit cvičnou kuchyni, kde profesionální kuchaři naučí, jak si zeleninu připravit.
Šéfkou potravinové banky je Věra Doušová. Sama říká, že její dny se dělí do dvou částí. Celé dopoledne se věnuje organizování rozvozu potravin a naopak svozu z maloobchodu, odpoledne věnuje „papírování".
„Máme 150 odběratelských organizací, jako je Naděje, Charita, Červený kříž nebo Armáda spásy, což se týká asi 22 tisíc klientů, a pak i menší, jako jsou azylové domy, dětské domovy nebo domy na půl cesty. Jednotlivci přímo z ulice nemohou přijít, musí mít papír například z odboru sociální péče nebo úřadu práce. Jde o to, aby potraviny dostávali ti, kteří to opravdu potřebují," popisuje Doušová.
Problém je v tom, že lidé, kteří jsou dlouhodobě v nouzi, si raději koupí potraviny, které zasytí, tedy pár rohlíků nebo chleba, ale s potravinami, které se do banky dostanou, si často nevědí rady. Typicky dražší zelenina, například lilek, brokolice, papriky, cuketa.
„Teď začínáme, ale už jsme tu měli kurz, kde je kuchař učil vařit polévku minestrone. Lidé zjistili, že je dobrá, a naučili se, jak ji připravit a sami se rozhodli, že toto určitě budou vařit. A druhý kurz ukazoval, jak zeleninu zpracovávat zase do jiných polévek, do palačinek a toustů," vzpomíná vedoucí.
Vedoucí to má vymyšlené tak, že si vytvořila okruh kuchařů, kteří jsou ochotni zdarma se účastnit těchto programů, takže podobný kurz by měl probíhat zhruba jednou týdně.
Jejich problémem bylo, že se jim v pátek sejde z obchodu hodně zeleniny, kterou už nemohou udat. Maloobchod se jí zbavuje s tím, že už by je v krámě neprodal a zároveň hlavní zavážky organizací už skončily.
Proto Doušová vymyslela klasiku: v pátek se sejdou zaměstnanci a dobrovolníci a krájejí, strouhají, krouhají a zavařují. Tím se zachrání zelenina, která by až do pondělka nevydržela, ale pro čalamádu je naprosto dostačující. Vymysleli si dokonce nálepky, kterým zdobí skleničky: Zbytkoláda.
Ty pak přibalují do balíčků pro organizace i jednotlivce a rodiny. Nepřijde tak ani kousek jídla nazmar.
Potravinové banky nemají peněz nazmar, ale snaží se. „Prostě nezbývá nám než žebrat. První plynový sporák jsme získali od neziskové organizace, myčku jsme dostali od hotelu, který měnil vybavení kuchyně, ale vše bylo ještě funkční," vypočítává. A jako obrovskou pomoc považuje dar od majitele pražské restaurace, který se přišel dokonce podívat a věnoval jim zbytek.
Jen by se jim hodil robot, který by jim pomohl s krájením a strouháním. Jen během natáčení při strouhání jablek na domácích kuchyňských struhadlech se musely třikrát hledat náplasti.
Nečekejte ovšem, že v kuchyni najdete vybavení jako v michelinské restauraci. Ale pracovní stoly v nerezu a další vybavení, aby vše bylo v souladu s hygienickými normami, je tu samozřejmostí.
