O mladé řemeslníky je obrovský zájem. Učně finančně podporují firmy i kraje. Už na škole si tak na vybraných oborech přijdou na desetitisíce korun a dostávají i prospěchová stipendia.
Zatímco vyhlášená gymnázia nemají o budoucí žáky strach, řemesla o ty své bojují jak lvi. Přitom nenabízejí zrovna málo. Lákají na jisté zaměstnání, zahraniční stáže a především tučná stipendia, která se pro letošní rok zase o něco zvýšila.
Doslova pranice je letos například o řeznické učně, pro které Střední odborné učiliště potravinářské v Praze 4-Písnici spolu s obchodními řetězci Globus či Kaufland připravily nadstandardní podmínky. Už v prvním ročníku si tak může přijít učeň na tisícovku měsíčně, další tisíce může inkasovat na dopravu, stravování a ubytování. Ve vyšších ročnících se částky ještě zvyšují.
Až sedm tisíc měsíčně a další výhody už v prvním ročníku řeznickým učňům nabízí i Kaufland.
Firmy o učně stojí – pořádají přednášky, agitují, zvou na exkurze. Peníze kromě podniků, které by si učně rády zavázaly, přidávají města. Dalších až sedm tisíc může řeznický prvák získat od pražského magistrátu za prospěch. Ti starší ještě o pár tisícovek více. „Prospěchová stipendia přinesla velký efekt. Žáci se lépe učí a také se lépe chovají, líbí se jim, že je někdo potřebuje, že jsou žádaní," říká zástupkyně ředitelky SOU potravinářské Daniela Řepásková.
Do hry o mladé řemeslníky vstupují i kraje. Například o tři tisíce korun se po Novém roce zvedla prospěchová stipendia, která Jihomoravský kraj vyplácí učňům z vybraných oborů. „Pravděpodobně i díky vyplácení stipendií není pokles počtu žáků v podporovaných oborech vzdělání tak výrazný," míní radní Jana Pejchalová. Na krajské stipendium mají nárok například čalouníci, zedníci, kominíci, malíři, klempíři či nástrojaři ze čtrnácti krajských škol, kteří prospívají s vyznamenáním.
Ti nejžádanější ze všech
Pracovní trh se potýká s kritickým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Firmy už na školách nejčastěji hledají technické pracovníky. „Roste zájem zaměstnavatelů – velkých i malých firem a živnostníků – o spolupráci s učilišti, což souvisí především s generační obměnou jejich zaměstnanců," říká Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Nejkritičtější situace je u čalouníků, kde počet absolventů poklesl o 80 procent. „Ale také například u truhlářských oborů, kde je pokles 69 procent. Přitom jde o velmi perspektivní obory, kam proniká i digitalizace," doplňuje Svobodová.
V Česku tak už prakticky není učiliště, kolem kterého by se netočily firemní peníze. Přidává se ale hlavně v oborech, které podniky potřebují. Nástrojař, strojní mechanik či elektrikář dostanou peníze od firem již při učení například i na Střední průmyslové škole v Letohradu. Z většiny je sponzorují právě firmy z Orlickoústecka, kam by měli po vyučení i nastoupit. „Je to zhruba tak, že kolik let příspěvek žák pobírá, na tolik let se firmě zaváže," říká ředitel školy Martin Prikner. Pokud má ale učeň chuť dál pokračovat na maturitních oborech, firma si na něj ráda počká. „Ty šikovné pak firma ještě dál při studiu podporuje," uvádí Prikner.
Peníze a jistou práci po škole doplňuje ale ještě další benefit. Učiliště čím dál častěji vysílají své žáky na zkušenou do zahraničí. „Nedávno absolvovali stáž ve Francii naši truhláři," říká Drahoslav Matonoha, ředitel Akademie řemesel v Praze na Zeleném pruhu. Jejich strojní mechanici, zedníci či tesaři ale jezdí po celé Evropě.
Podobně pečuje o své svěřence také pražská Střední odborná škola Jarov. „V letošním roce již byli zahradníci v Holandsku, žáci dřevařsky zaměřených oborů poletí do Finska, žáci ze stavebních oborů se chystají do Španělska," vypočítává ředitel školy na Jarově.
