Deník exkluzivně přináší seznam 116 nemocnic, ze kterého vyplývá, jak léčí. Některé špitály dělají podle expertů chyby, další švindlují. Chcete vědět, jak je na tom právě vaše nemocnice? Ve čtvrtečním tištěném vydání regionálního Deníku najdete seznam úspěšnosti nemocnic.
Do špitálu přijela kvůli banální operaci žlučníku. Nakonec šlo ale pětačtyřicetileté Zuzaně o holý život. Lékaři jí totiž stěnu orgánu při vytahování kamenů nechtěně propíchli. „Musela proto rychle znovu na sál. Odvezli ji v obrovských bolestech celou zelenou. Bylo to doslova za pět minut dvanáct – když ji otevřeli, zjistili, že má břišní dutinu plnou žluči," vypráví měsíc starý příběh manžel pacientky a současně známý český bavič Václav Upír Krejčí.
PROPÍCHNUTÉ STŘEVO
Podobnou zkušenost by si ze špitálu nemělo odnést více než jedno procento pacientů, tvrdí chirurg Luděk Hána z Ústřední vojenské nemocnice v Praze, která vzešla ze srovnání Deníku jako jedna z nejlepších v zemi. Laparoskopická operace žlučníku podle něj není příliš složitý výkon. Lékařům obvykle nezabere víc než pětačtyřicet minut a na břiše během něj vzniknou jen čtyři drobné ranky. Nic víc. „Závažné komplikace, mezi něž patří třeba silné krvácení do dutiny břišní nebo poranění stěny střeva, by měly být opravdu jen velmi vzácné," říká Hána.
Ostatně v nemocnici, ve které sám pracuje, řeší lékaři jakékoliv nenadálé události skutečně jen velmi zřídka – komplikace postihnou něco málo přes zmíněné jedno procento pacientů.
Nemocní v pražských Střešovicích se také poměrně rychle uzdravují – na lůžku stráví v průměru jen tři dny.
Jenomže v dalších špitálech je situace o poznání horší. Alespoň podle dat za rok 2016, které zdravotním pojišťovnám poskytly samotné české a moravské nemocnice a které nyní dala dohromady Kancelář zdravotního pojištění.
ŠPITÁLY BY MĚLY LÉČIT PŘIBLIŽNĚ STEJNĚ
Z údajů mimo jiné vyplývá, že jsou i špitály, kde se potká s nějakou zdravotní komplikací dokonce každý třetí pacient. Většinou jde o menší zařízení, kde si nechá žlučník odoperovat jen omezený počet lidí. Většina nemocnic pak vykazuje kolem tří procent problémů. Liší se také počet dnů strávených na lůžku.
To je podle oslovených odborníků alarmující. Nemoc-nice by měly mít výsledky přibližně stejné – ať už jde o nenadálé příhody při výkonu, nebo o délku hospitalizace.
Špatná čísla mohou ukazovat na jeden ze dvou nešvarů: buď špitály neléčí kvalitně, nebo švindlují. „Vysoké procento komplikací nemusí vypovídat vůbec nic o tom, jak daná nemocnice léčí, ale spíš že špitál jednoduše vykazuje pojišťovně komplikace, které pacienti ve skutečnosti nikdy neměli. Nemocnice to dělá proto, aby si přišla na mnohem větší peníze," upozorňuje expert na zdravotnictví a poradce několika exministrů tohoto resortu Pavel Vepřek.
Ve statistice se podle něj může promítnout i to, že někteří pacienti do nemocnice nastupovali nejenom se žlučníkovými kameny, ale i dalšími chorobami. Například pokud mají kromě žlučníkových kamenů cukrovku, můžou se jim rány po operaci hůř hojit.
HLAVNÍ JE POČET VÝKONŮ
Ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec říká, že pro pacienta je nejdůležitější hlavně první číslo – tedy počet lidí, kteří v dané nemocnici zákrok podstupují: „Předpokládá se totiž, že čím častěji lékaři určitý zákrok provádějí, tím lépe ho zvládají. Nemocnice, ve které se zákrok rutinně dělá, je navíc s největší pravděpodobností dobře připravená a má dostatečnou kapacitu. Je tedy vyšší pravděpodobnost toho, že bude péče odváděna kvalitně."
Ostatní údaje by podle něj měly posloužit spíše vedení samotných nemocnic a jejich zřizovatelům – to znamená ministerstvu zdravotnictví nebo krajům.
„Chtěli jsme jim poskytnout zpětnou vazbu, která tady doposud chyběla," řekl Švec. Špi-tály se zkrátka mohou poprvé v historii srovnat s ostatními zařízeními v okolí a pokusit se případně svoje nedostatky napravit.
MUSÍ BÝT KONTROLA
Stejně to vidí i expert na zdravotnictví Pavel Vepřek. „Přesně to je kouzlo zveřejňování těchto výsledků. Jakmile se dají data ven, jasně se ukáže, že má někdo ve výsledcích velký výkyv ve srovnání s ostatními. Proč to tak je, na tom vlastně ani tak moc nezáleží. Důležité je, že se mohou všichni najednou podívat a začít se ptát, proč nemocnice vyčnívá," domnívá se Vepřek.
Zařízení si pak dají větší pozor. „Nikdo přece nechce, aby se o něm povídalo, že špatně léčí nebo že švindluje při vykazování pojišťovnám," pokračuje odborník. Pojišťovny a zřizovatelé navíc začnou situaci ve špitále řešit. „Je zkrátka dobře, že se konečně nastaví systém, ve kterém bude fungovat kontrola a ve kterém se už švindlování nevyplatí," uzavřel Pavel Vepřek.
Ostatně podobně zafungovalo před 13 lety zveřejnění dat o operacích srdce v britském Guardianu.
Novináři si tehdy vyžádali údaje o úspěšnosti 400 tisíc kardiologických operací za posledních pět let, zanalyzovali je a vydali. Lidé si začali pro své operace vybírat nejlepší nemocnice. Úmrtnost během operací obratem klesla o 21 procent.
U specifického druhu zákroku to bylo dokonce až o třetinu – přestože počet pacientů naopak přibyl.
