Ochucené vody v plastových lahvích dnes hýří všemi barvami od modré a zelené přes oranžovou a fialovou až po hnědou. Minimálně nad některými se však smráká, jak naznačuje současná debata o PET lahvích a jejich co nejsnadnější recyklaci.
Obecně totiž platí, že recyklovatelné jsou všechny barvy, ale některé jsou oblíbenější. Jak recyklační linky, tak zpracovatelé uvádějí, že největší poptávka je po čiré barvě, která má nejširší použití. Naopak tmavší barvy trpí menší možností zpracování, takže je zpracovatelé vykupují za méně peněz.
Karlovarské minerální vody, výrobce Mattoni, už začal pracovat na omezení barevné škály. Do konce roku přestanou regály s jejich vodami hýřit barvami a zůstane především nejpoužívanější zelená.
„Po dokončení bude mít například značka Mattoni jednu základní barvu lahve, výjimky budou povoleny pouze u limitovaných edic," uvádí mluvčí Karlovarských minerálních vod Andrea Brožová.
Z čirých petek lze znovu vyrobit téměř cokoli. Nejlepší je, pokud se z nich vytvoří opět lahve, protože ty se z jiných barev dělat nedají. Rádi je zužitkují i výrobci vláken nebo průhledných fólií a další odvětví.
Zato barevné lahve jsou leckdy na obtíž. „Řadu let řešíme s Karlovarskými minerálními vodami barvu jejich lahví. Velká část má mátově zelenou až exotickou barvu, po nichž, jak víme od firem, co se zabývají prodejem a využitelnosti lahví, je menší poptávka. To vše budeme muset v rámci ministerstva řešit," uvedl před pár týdny na konferenci Spotřebitelského fóra o zálohách na lahve z polyethylentereftalátu (PET) šéf odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí Jaromír Manhart.
Barevný marketing
Téma barev PET lahví a toho, zda je omezit a jakým způsobem, začalo mezi výrobci ožívat v posledních měsících. Karlovarské minerální vody (KMV) a další firmy totiž nedávno rozvířily diskusi o zavedení záloh na PET lahve.
Společnosti KMV či Ondrášovka vynikají nejširší paletou. U obou společností lze napočítat sedm odstínů různých barev lahví. Výrobce Kofola využívá pro ochucené vody Rajec hlavně růžovou a světle zelenou, pro Vineu a Top Topic pak tmavě zelenou. Naopak Coca-Cola a Pepsi Cola nabízejí především průhledné lahve.
Důvod pro barevnou škálu spočívá zejména v marketingu. Barevná lahev přitáhne větší pozornost zákazníků. V některých případech hraje roli také ochrana nápoje skrývajícího se v lahvi před světlem.
Barevné lahve začala ve velkém na českém trhu používat Ondrášovka před zhruba čtyřmi lety a brzy poté ji následovala značka Mattoni. Voda s pomerančovou příchutí je dnes v oranžové lahvi, malina v růžové a podobně.
„Na snižování počtu barev jsme již začali intenzivně pracovat a ve druhé polovině roku budou první výsledky této práce viditelné na regále," uvádí mluvčí Karlovarských minerálních vod Andrea Brožová s tím, že v první řadě se zaměřili na své nejsilnější značky, kde dosáhnou největšího efektu. „Po dokončení bude mít například značka Mattoni jednu základní barvu lahve, výjimky budou povoleny pouze u limitovaných edic," dodává Brožová.
Akce Mattoni zvedne vlnu na celém tuzemském trhu s vodami a nealkoholickými nápoji, protože KMV je na něm s velkým náskokem jedničkou. Otázka je, jak bude vlna vypadat, protože ostatní výrobci jsou zatím ke změně svých barevných odstínů spíše rezervovaní.
„Všechny naše barevné lahve jsou stoprocentně recyklovatelné a není problém s jejich opakovaným materiálovým využitím," uvádí například šéf dvojky na trhu Libor Duba. Požadavek recyklátorů podle něj vyplývá primárně z možnosti lepšího zpeněžení vysbíraného materiálu ze strany třídiček či odpadářů, nikoliv z ochrany životního prostředí.
„Pasquale (šéf KMV, pozn. red.) chodí po trhu a vypráví, že bude jen pět barev. Čirá, zelená, modrá, asi světlemodrá a ještě jedna," naráží zástupce jednoho z menších výrobců na to, že to jsou barvy nejsilnějších značek Karlovarských minerálních vod.
Velký cenový rozdíl
Cenové rozdíly za balík vytříděných PET lahví podle jednotlivých barev jsou velké. Zatímco za čiré petky se platí 400 až 500 eur za tunu, v případě modrých a zelených je cena zhruba poloviční stejně tak jako u světlého mixu barev. Zbývající směs tmavých barev je nejlevnější. Jak připomínají zpracovatelé, ceny se na trhu hodně mění, odstupy nicméně zůstávají.
Různé ceny odrážejí to, jaká je po barvách poptávka. „Zajímavé v porovnání s Evropou je, že zhruba třetina tuzemských barevných lahví je tmavě modrá, což je hlavně mattonka, nebo tmavě zelená, a to jsou lahve od piva," popisuje jeden z recyklátorů, jak se národní nákupní zvyklosti promítají do barvy plastového odpadu.
O tyto barvy je přitom poměrně zájem. Na fólie se sice nehodí, ale lze z nich vyrábět PET pásky k průmyslovému balení materiálu na paletách nebo se přimíchávají k nově vyrobenému polyethylentereftalá- tu a jdou zpět do lahví.
To je cesta, která bude nyní kvůli nastaveným cílům Evropské unie na vyšší podíl takzvaného RPET (recyklovaného PET) v lahvích čím dál využívanější. Ze zbylých barev se většinou na třídicích linkách dělají směsné balíky, v nichž je namíchaná růžová, hnědá, oranžová či žlutá.
Podobné zkušenosti mají ve společnosti Tennari na Slovensku, která se pomocí optické linky zabývá právě tříděním lahví. „Osmdesát procent dělá čirá barva, deset procent bleděmodrá a deset ostatní barvy. Rozlišujeme ještě tmavomodrou, zelenou a tmavý mix," popisuje za Tennary Berenika Monosi s tím, že mají i klienty z Ukrajiny, kteří požadují „čistou hnědou".
Poté, co se barvy vytřídí a zpracují do formy vloček nebo granulátu, míří ke zpracovatelům. Jedním z největších je v Česku společnost Silon vyrábějící z PET tesilová vlákna, která dodává třeba do automobilového průmyslu.
„Pouze z čiré barvy se dá vyrábět bílé vlákno a světlé barvy, u kterých je důležitá stabilita. Mixy barev dokážeme využít, ale pro méně náročné sortimenty a tmavé barvy," popisuje Klára Budilová, vedoucí týmu technické podpory zákazníka v Silonu. Mix tmavých barev lze podle ní využít tam, kde nejsou vidět, nebo se musí dobarvovat na jednotnou barvu.
Zatímco nyní výrobci mohou začít omezovat barvy dobrovolně, v budoucnu k tomu mohou být donuceni. „V rámci budoucího tématu ekomodulace počítáme s tím, že podle barevnosti budou určeny kategorie materiálu s různou výší poplatku za sběr a třídění," potvrzuje za Ondrášovku Duba.
