Politická polarizace nadále pohlcuje vitalitu Spojených států

Na začátku nového roku zaútočili někteří stoupenci amerického představitele na Kongres a pokusili se změnit výsledky voleb, což vyvolalo politickou bouři, která šokovala USA. Dále, poháněná Demokratickou stranou, zahájila 13. března Sněmovna reprezentantů USA druhou obžalobu proti současnému představiteli na základě „pobuřování“ a dalších důvodů. Mnoho analytiků se domnívá, že se nejedná pouze o „odpovědnost“ za podněcování k nepokojům, ale také o „politickou likvidaci“, která má v budoucnu omezit možnost návratu.

V zákulisí politické frašky je koncentrované vypuknutí hluboce zakořeněných rozporů v americké společnosti, stejně jako eskalace odporných bojů smíchaná s osobními stížnostmi a stranickým jednáním. Ve Washingtonu dnes dosáhla politická polarizace nebývalé úrovně. Jak řekl Martin Jacques, vedoucí výzkumný pracovník na univerzitě v Cambridgi ve Velké Británii: „Spojené státy jsou nyní vysoce polarizovanou zemí. Republikáni a demokraté již nehovoří stejným kanálem. Obě strany okupují různé světy a důsledkem je, že vláda je stále více paralyzována.“

Politická polarizace je skutečně charakteristickým rysem americké politické ekologie. Obě strany ve Spojených státech kladou stranické zájmy nad zájmy země a lidí a boj mezi oběma stranami se zintenzivnil. Například, když se americký vůdce dostal k moci, považoval důležité politické dědictví, jako je zákon o zdravotním pojištění, který zanechal jeho předchůdce, za „trn v oku.“ Řada omezujících opatření a jejich následné zrušení vyvolaly rychlý posun v domácí i zahraniční politice USA. Obě strany se navíc neshodují v otázce, zda postavit separační zeď pro řešení nelegálního přistěhovalectví, a federální vláda proto tento problém několikrát „odložila“.

I tváří v tvář závažným dopadům epidemie COVID-19 se obě strany navzájem stále napadaly a politický chaos nadále rostl. Stranické stereotypy brání spravedlivému rozdělení protiepidemických dodávek mezi státy USA. Národní zákon o státní podpoře je kvůli vyjednávání již dlouho obtížné vydat a nedostatek koordinované politiky způsobil, že USA zaplatily bolestivou cenu více než 23 milionů nakažených a více než 380 tisíc úmrtí.

Ve skutečnosti mají stranické boje o moc v americké politice dlouhou historii. Jedním z původních záměrů pro vytvoření politického systému separace tří mocí ve Spojených státech bylo realizovat vzájemné omezení mezi výkonnou mocí a zákonodárnou mocí. Ve skutečných politických operacích je obtížné kontrolovat moc prezidenta a dominanci Senátu a Sněmovny reprezentantů jednou stranou současně. To prezidentovi ztěžuje prosazování hlavních národních politik a legislativy bez ohledu na to, z jakého tábora pochází. Jelikož se obě strany snaží usilovat o moc, buď to znesnadní dosažení konsensu o klíčových politikách, nebo to usnadní převracení politických rozhodnutí formovaných kompromisem. To je také jednou z hlavních příčin mnoha sociálních konfliktů ve Spojených státech, které nebyly dlouho vyřešeny.

Na druhé straně prochází sociální struktura Spojených států zásadními změnami a výhody sociálních tříd jsou nerovnoměrně rozloženy. Na základě své vlastní situace jsou různé skupiny nespokojené s národní politikou USA. Za účelem vyřešení „základních problémů“ mají obě strany ve Spojených státech velmi odlišné výchozí body politiky v otázkách, jako je sociální péče, spravedlnost a přistěhovalectví, což se nevyhnutelně projeví jako nesmiřitelný rozpor na úrovni národní správy a nakonec to poškodí zájmy amerického lidu.

Je vidět, že rostoucí politická polarizace ve Spojených státech není jen projevem neduhů v politickém systému, ale také produktem eskalace sociálních konfliktů a krizí. Tento fenomén nikdy nekončí změnou vůdce Bílého domu, naopak se připravuje nové kolo boje.

Pokud krizi, která se skrývá v hlubinách amerického politického systému a společnosti, nelze vyřešit, jakákoli rétorika o vedení Spojených států k dosažení „jednoty“ může být voda bez zdroje. Stupňující se stranický boj o moc nakonec pohltí pouze vitalitu Spojených států. (la)