Smlouva o otevřeném nebi: Mohou zbývající strany zachránit smlouvu?

Poté, co americký prezident Donald Trump před měsícem oznámil možné odstoupení Spojených států od Smlouvy o otevřeném nebi (TOS), se v pondělí sešlo 34 signatářů k jednání o budoucnosti této mezinárodní dohody.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo s odvoláním na nedodržování smlouvy Ruskem uvedl, že pokud Rusko nezačne smlouvu plně dodržovat, odstoupení nabude účinku šest měsíců od 22. května. Najdou ostatní strany způsob, jak smlouvu zachránit v době kratší než pět měsíců?

Poslední přetrvávající mechanismus na budování důvěry mezi USA a Ruskem

Smlouva o otevřeném nebi, kterou v roce 1955 navrhl americký prezident Dwight Eisenhower, a která byla podepsaná 24. března roku 1992, umožňuje zúčastněným stranám provádět po krátkém ohlášení předem neozbrojené průzkumné lety nad celým územím ostatních zemí a sbírat údaje o vojenských silách a činnostech.

V současné době smlouvu podepsalo 35 států, včetně Ruska, Spojených států a některých dalších členů NATO. Kyrgyzstán smlouvu podepsal, ale zatím ji neratifikoval.

Spojené státy poprvé informovaly zúčastněné strany o ruském nedodržování předpisů v červnu roku 2017. Tyto obavy se opakovaly ve výroční zprávě ministerstva zahraničí o dodržování předpisů v srpnu roku 2019 a v říjnu roku 2019. Později se objevily zprávy, že Trumpova administrativa zvažuje odstoupení od smlouvy.

Smlouva nyní představuje jednu z mála zbývajících příležitostí pro vojenský kontakt mezi Washingtonem a Moskvou. Trumpova administrativa odstoupila od Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) a Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) a Smlouva o omezení strategických útočných zbraní (START) vyprší 5. února příštího roku.

Na rozdíl od INF nebo START nebyla Smlouva o otevřeném nebi nikdy hlavním pilířem kontroly zbrojení, ale zajišťovala míru průhlednosti a předvídatelnosti v oblasti, která opět prochází obdobím rozdělení a odcizení.

Jaká je cesta ven?

Článek XV smlouvy stanovuje podmínky, za kterých mohou strany uplatnit „právo na odstoupení“. Za prvé, o záměru odstoupit je třeba informovat ostatní strany nejméně šest měsíců předem. Jakmile k tomu dojde, mají smluvní strany, včetně odstupující strany, svolat do 30-60 dnů konferenci za účelem projednání účinků odstoupení.

V tomto ohledu je ještě šance, že se smlouva nestane historií, protože šestiměsíční nárazníková doba ponechává prostor pro více možností.

Šance 1: Domácí tlak

Podle odborníků může Trumpova administrativa pocítit tlak při plnění požadavků kongresu, vzhledem k možnému podcenění významné právní a politické autority, kterou může Kongres uplatnit při odstoupení od smlouvy, pokud se rozhodne, i když konkrétní opatření, která přijme, nemusí být právně účinná.

22. června obvinili vrcholoví demokraté Senátu Spojených států Trumpovu správu z porušení zákona, když v květnu oznámila svůj záměr.

Dopis demokratického vůdce Senátu Chucka Schumera a senátorů Marka Warnera a Jacka Reeda, vrcholných demokratů a členů Výboru pro zpravodajské služby a Výboru pro ozbrojené síly, vyzval Trumpovu správu, aby okamžitě přerušila úsilí o odstoupení od smlouvy.

Dopis také naznačuje, že Trumpovo rozhodnutí může být politicky motivované, vzhledem k tomu, že bylo přijato méně než pět měsíců před listopadovými prezidentskými volbami.

Demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden kritizoval odstoupení od smlouvy jako „krátkozrakou politiku“ a dodal, že tento krok prohloubí rostoucí napětí mezi Západem a Ruskem a zvýší riziko nesprávného odhadu a konfliktu.

„Porušení smlouvy Ruskem by se neměla řešit odstoupením od smlouvy, ale snahou o jejich vyřešení prostřednictvím mechanismu na řešení sporů,“ uvedl Biden ve svém prohlášení.

Výbor pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů USA také vyjádřil znepokojení nad odstoupením od smlouvy, a uvedl, že pro návrh na rozpočet na obranu Spojených států na příští rok potřebuje zprávu od vlády ohledně vlivu odstoupení od smlouvy na americké spojence a také ohledně toho, jak USA nahradí fotografie a informace získané v rámci této smlouvy.

Šance 2: Globální úsilí

Po oznámení Spojených států odstoupení od smlouvy uspořádaly dotčené světové strany schůzky a vydaly prohlášení, aby se pokusily zachránit umírající smlouvu. Více než 30 zemí se zavázalo k dodržování smlouvy, včetně Ruska, amerických spojenců z NATO a ze států východní Evropy.

Spojenci NATO na setkání slíbili, že budou nadále hájit, podporovat a posilovat kontrolu zbrojení, odzbrojení a nešíření zbraní, a také vyzvali Rusko, aby přijalo opatření na záchranu smlouvy.

„Spojenci NATO a partnerské země se spojili s Ruskem, a to jak v hlavních městech, tak i v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni, aby usilovali o co nejrychlejší návrat Ruska k plnění smlouvy. Návrat Ruska k plnění smlouvy je nejlepším způsobem, jak zachovat výhody smlouvy,“ řekl v prohlášení o smlouvě generální tajemník NATO.

Deset zemí Evropské unie vyjádřilo politování nad odstoupením Spojených států od smlouvy a oznámilo, že bude pokračovat v dialogu s Ruskem a v dodržování smlouvy.

Ministři zahraničí Belgie, České republiky, Finska, Francie, Německa, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Španělska a Švédska ve společném prohlášení uvedli, že klíčovým prvkem je rámec pro budování důvěry, který byl vytvořen v posledních desetiletích, aby se zvýšila transparentnost a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.

Čína, která není signatářskou stranou smlouvy, vyjádřila hlubokou lítost nad tímto krokem USA a označila ho za „projev zakořeněné mentality studené války Spojených států“.

Mike Pompeo řekl, že Spojené státy jsou ochotny svoje rozhodnutí znovu zvážit, pokud Rusko začne v plném rozsahu plnit tuto smlouvu, jejímž cílem je budování důvěry. Nicméně, pokud nedojde ze strany Kremlu ke změně, Spojené státy od smlouvy do 6 měsíců odstoupí.

Rusko však opakovaně vyvrací obvinění USA z porušování smlouvy. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Moskva bude se Spojenými státy spolupracovat pouze na základě vzájemnosti a nepřijme žádná ultimáta.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v sobotu varoval, že problém je, že Spojené státy systematicky ukončují mezinárodní dohody o kontrole zbrojení a ničí celou vybudovanou strukturu v této oblasti.

Sergej Rjabkov řekl, že Rusko nevylučuje žádné možnosti, a že o tom v pondělí (na on-line konferenci) jasně informuje své kolegy, aby si nedělali žádné iluze.

„Pokud mají naši protějšci zájem o zachování smlouvy, měli by vyvinout veškeré úsilí, aby zajistili její životaschopnost, zejména by měli přesvědčit Spojené státy o nepřípustnosti dalších destruktivních kroků Washingtonu,“ zdůraznil Rjabkov.

Šance 3: Další překvapení?

Když byl americký prezident po oznámení odstoupení od smlouvy dotázán na důvody, proč chce vláda od smlouvy odstoupit, Trumpova charakteristicky nesoudržná odpověď zněla: „Rusko smlouvu neplnilo, a tak jako tak, když odstoupíme od smlouvy, Rusko s námi bude chtít uzavřít novou,“ aniž by vysvětlil jak a proč je to vůbec nezbytné.

Ačkoli prezidentovy poznámky nedaly jasnou odpověď na jeho další plán, je jasné, že pravděpodobnost zhroucení dohody je velmi obtížné odhadnout.

„Každá předpověď je založena na předvídatelných trendech, zatímco politika Trumpovy správy je nepředvídatelná,“ řekl Alexej Arbatov, vedoucí Centra pro mezinárodní bezpečnost Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů.

„Odstoupení USA od smlouvy bez pokusu o kompromis je dalším příkladem politického cítění a ideologie Trumpovy administrativy,“ řekl Alexej Arbatov.

(LU)