Na začátku minulého století čínský známý učenec Liang Qichao (Liang Čchi-čchao) a spisovatel Lu Xun (Lu Sün) překládali díla francouzského mistra vědeckofantastické literatury Juliuse Verna. První čínský vědeckofantastický román je Kolonie na Měsíci spisovatele Xu Nianci (Sü Nien-cch´) napsaný pod pseudonymem Huang Jiang Diao Sou (Chuang Ťiang Tiao Sou) v roce 1904. Čínská vědeckofantastická literatura si brala odpovědnost za popularizaci vědeckých znalostí, to však omezilo rozvoj tohoto žánru. Známý čínský sci-fi spisovatel Wang Jinkang (Wang Ťin-kchang) řekl, že čínská vědeckofantastická literatura zažila jenom dva krátké vzestupy v 50. letech a 80. letech minulého století. V současné době se stále nachází v pozadí.

„Období, kdy byla vědeckofantastická literatura v Číně nejpopulárnější, byla 80. léta minulého století, tedy generace kolem spisovatele Ye Yonglie (Jie Jung-lie). Počet prodaných výtisků jeho díla Xiao Lingtong navštívil budoucnost (小靈通漫遊未來) dosáhl několika milionů."

Spisovatel Ye Yonglie napsal Xiao Lingtong navštívil budoucnost v roce 1961. Tato kniha byla oficiálně vydána v roce 1978 a ovlivnila společnost. V tomto období ještě vznikla řada vynikajících vědeckofantastických děl, ale v roce 1983 se přes tento žánr přehnala bouře kritiky a sci-fi bylo označeno za pseudovědu. Pro čínskou vědeckofantastickou literaturu nastaly krušné časy. Od 90. let minulého století do dnes se postupně obnovoval úsilím fanoušků sci-fi.

Wang Jinkang, vysoký inženýr a člen Čínského svazu spisovatelů, se narodil v provincii Henan (Che-nan). V roce 1993 náhodou vstoupil do kruhů vědeckofantastické literatury. V tomto roce jeho první dílo Návrat Adama získalo cenu za nejlepší dílo v celostátní soutěži vědeckofantastické literatury. Wang Jinkang od té doby publikoval mnoho povídek a románů a stal se spisovatelem, který získal nejvyšší ocenění čínské vědeckofantastické literatury, cenu Mléčné dráhy. Jeho román Život mravenců vypráví příběh o malé Utopii, který je vytvořen podle zážitků z mládí a útrap současnosti. Jiný známý román Podobné lidstvo, který vypráví příběh o klonování, projednává o vztazích mezi technikou a přirozeností člověka.

„Narozdíl od ostatních literárních žánrů má vědeckofantastická literatura blízko k vědě. Věda se neustále rozvíjí, změnila nejenom naši společnost, ale i mnoho našich zvyků a lidské přirozenosti. Proto je do vědeckofantastické literatury třeba zahrnout téma vztahu mezi vědou a lidskou přirozeností."

Wang Jinkang se domnívá, že se morálka a etika s rozvojem společnosti postupně měnily, stejně jako výrobní síly a civilizace. Ačkoliv věda v procesu změny morálky přinesla mnoho utrpení, tyto změny a pokrok jsou neodvratné. Wang Jinkang věří, že určitě existuje mimozemská civilizace. Řekl:

„Pevně věřím, že ve vesmíru vznikla pozemská civilizace, ale že nejsme nejstarší děti Boha. Stejný živočich určitě existuje i na jiných planetách. Jestli tito mimozemšťané napadnou Zemi? V současnosti nemusíme uvažovat o této otázce."

Mimozemská civilizace je tématem, který přitáhl pozornost mnoha spisovatelů sci-fi. Román The Three-Body Problem, který napsal známý čínský spisovatel vědeckofantastické literatury Liu Cixin (Liou Cch'-sin), je vynikající literární dílo o zkoumání lidské přirozenosti a vesmíru. Když psal tento román, Liu Cixin ještě pracoval v elektrárně Liangziguan (Liang-c´-kuan) v provincii Shanxi (Šan-si) jako počítačový inženýr. První díl románu The Three-Body Problem vyšel v roce 2006, ale Liu Cixin psal sci-fi už od 80. let minulého století. Řekl:

„Měl jsem zájem o vědeckofantastickou literaturu během čínské kulturní revoluce. Tehdy jsem četl mnoho čínských a zahraničních vědeckofantastických románů. Ale jako malé dítě jsem neměl velké ideály, jenom mi svět sci-fi připadal skvělý a přitažlivý."

V jeho dílech se často objevuje obsah z různých oblastí včetně dějin, fyziky, astronomie, sociologie, filozofie a náboženství.

„V mé myšlence ideální společnosti je třeba hledat neprozkoumaný svět s nadšením, je třeba neustále popularizovat vlastní civilizaci v širším prostoru. Takový proces možná není dokonalý. V dějinách lidstva došlo k různým hrozným věcem včetně válek, přírodních pohrom a genocidy. Tyto hrozné věci se dokonce několikrát opakovaly. Ale domnívám se, že to je životní způsob a společenská forma, které nejlépe zachycuje podstatu života a důstojnosti lidské civilizace."

Od svého zrození před sto lety do současnosti je vědeckofantastická literatura v Číně stále nepopulární. Stojí však za pozornost, že se neustále objevují nové generace spisovatelů sci-fi. Čínský časopis Svět sci-fi byl zřízen ve městě Chengdu (Čcheng-tu) provincie Sichuan (S´-čchuan) a na začátku 90. let minulého století se z něj stal vědeckofantastický časopis s nejvíce prodanými výtisky na světě. Od té doby se na jeho stránkách objevilo mnoho vynikajících čínských vědeckofantastických spisovatelů včetně Wang Jinkanga, Liu Cixina, He Xiho (Che Si), jejichž díla popularizoval.

Nedávno se vědeckofantastický film Interstellar v Číně stal hitem a vyvolal velkou odezvu mezi mládeží. Fanoušci sci-fi také netrpělivě očekávají filmovou adaptaci románu Liu Cixina. Z toho je patrné, že v Číně se pozornost věnovaná sci-fi vyšplhala na novou úroveň. Zástupce hlavního redaktora časopisu Vědeckofantastický svět Yao Haijun (Jao Chaj-ťün) se domnívá, že v první řadě zájem veřejnosti podpoří rozvoj žánru. Na druhou stranu bude třeba vyhnout se přehnané komercializaci a povrchnosti. Je třeba, aby vzniklo více vynikajících vědeckofantastických děl.