Kamalvandi řekl, že kdyby příslušné strany íránské nukleární dohody podaly íránskou nukleární otázku do Rady bezpečnosti OSN, to by znamenalo rozbití íránské jaderné dohody. Írán podnikne účinné opatření k ochraně zájmů íránského lidu a státu.
Osmého května u příležitosti 1. výročí amerického jednostranného odstoupení z íránské nukleární dohody íránský prezident Hassan Rouhani prohlásil, že Írán přestane částečně plnit íránskou nukleární dohodu, ale ještě trvá na slibu o omezení rozsahu výroby při obohacování uranu.
Ale Rouhani zdůraznil, že si Írán přeje jednat v období do 60 dnů s dalšími stranami, které podepsaly íránskou nukleární dohodu, o právech a zájmech Íránu v dohodě. Pokud nebude žádost Íránu splněna, Írán přestane omezovat rozsah výroby při obohacování uranu.
V červenci roku 2015 Írán a šest států (Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo) podepsaly všestrannou dohodu o íránské nukleární otázce. V květnu roku 2018 Spojené státy odstoupily z íránské nukleární dohody a postupně obnovují sankce vůči Íránu. Letos Spojené státy prohlásily, že upevní omezení íránských nukleárních akcí.